Statická, dynamická, veřejná IP adresa
Při nastavování vzdáleného přístupu k Vašemu centrálnímu úložišti jste se možná setkali s požadavkem na statickou (pevnou) a veřejnou IP adresu. Pojďme si stručně vysvětlit co jednotlivé termíny vlastně znamenají.
IP adresu obdrží od poskytovatele internetu či správce sítě každé zařízení ve Vaší síti a stává se tak jeho identifikátorem – tato adresa může být buď dynamická nebo statická. Dynamická IP adresa je přidělována automaticky poskytovatelem prostřednictvím DHCP serveru a Vaším routerem. Tato IP adresa je pouze dočasná a při každém novém připojení se může teoreticky změnit. V praxi je doba platnosti dynamické IP adresy různá, přes jednotky dnů až po měsíce. Nikdy tedy nemáte jistotu, kdy se Vám dynamická adresa změní, což je právě rozdíl oproti statické neboli pevné IP adrese. Pevnou IP adresu můžeme od poskytovatele připojení získat většinou za příplatek, ale dostáváme tím garanci, že IP adresa koncového zařízení, které se připojuje do internetu zůstane stále stejná.
Veřejná IP adresa je viditelná a především přístupná z internetu, zatímco neveřejná IP adresa je schována za jakousi pomyslnou branou poskytovatele, kterou tvoří různé ochranné prvky, mající za cíl vyšší ochranu proti přímému napadení zařízení z prostředí internetu.
Pro zprovoznění FTP serverů, web serverů, vzdálených přístupů a dalších decentralizovaných služeb, které nabízejí NAS servery je ideální mít statickou a veřejnou IP adresu, respektive veřejná adresa je prakticky nutnost. Nicméně ani s dynamickou adresou se těchto služeb nemusíte vzdát. K dispozici je řada DDNS (Dynamic DNS) služeb, které Vám namísto IP adresy vygenerují html adresu, tu zadáte do NAS serveru a následně tyto DDNS služby Vaši dynamickou adresu hlídají a jakmile se změní, poznají to a sami si ji přesměrují. Mezi DDNS systémy patří například DynDNS, NoIP nebo ChangeIP.
